Doktorské studium

Základní informace o doktorském studiu

Doktorský studijní program (DSP) Geografie navazuje na poznatky studentů získané v magisterském programu Geografie a kartografie. Orientuje se na prohloubení a rozšíření jejich znalostí, schopností a dovedností ve specializovaných oborech geografického a kartografického výzkumu s akcentováním studia příčinných vztahů a souvislostí v širokém komplexu studovaných jevů a procesů. Hlavní důraz se klade na aktivní osvojování nových poznatků zejména ze zahraniční odborné literatury a absolvováním specializovaných přednášek jak na vlastním pracovišti, tak na pracovištích jiných. Studenti jsou vedeni k používání moderních metod a technologií zpracování a hodnocení geografických dat s využitím stávajících možností počítačového zpracování dat a metod dálkové detekce. Cílem je vybavit je hlubokými teoretickými znalostmi a vychovat z nich vyhraněné vědecké osobnosti, které jsou schopny dále pracovat v oblasti teoretického i aplikovaného vědeckého výzkumu. Student je veden ke schopnosti samostatné formulace vědeckého problému, získání relevantních dat, jejich kvalitativního a kvantitativního hodnocení, výběru vhodné metodologie a hodnocení získaných výsledků z analytického a syntetického hlediska se zřetelem na sestavení alternativních scénářů vývoje geografických jevů a procesů v prostoru a čase.

DSP Geografie se realizuje v oborech Fyzická geografie, Kartografie, geoinformatika a DPZ, Regionální geografie a regionální rozvoj v souladu se zákonem o VŠ č. 111/1998 Sb., Studijním a zkušebním řádem MU, požadavky fakulty a příslušné oborové rady (OR), resp. oborové komise (OK). Standardní doba studia je čtyři roky, která může být prodloužena do maximální doby sedmi let včetně přerušení studia. Nezbytnou podmínkou pro přijetí ke studiu je řádné ukončení magisterského studia téhož nebo příbuzného oboru. Forma studia může být prezenční nebo kombinovaná. Studium probíhá podle individuálního studijního plánu pod vedením školitele a ukončuje se řádně státní doktorskou zkouškou a obhajobou disertační práce obvykle za 4 roky. Absolventům se uděluje akademický titul „doktor“, ve zkratce Ph.D., uváděný za jménem.

Přijímací řízení

Formální požadavky pro přijímací řízení stanovuje Přihláška ke studiu. Zájemce o studium si vybírá téma a školitele podle zveřejněné nabídky témat disertačních prací. Přijímací zkouška probíhá před komisí se zohledněním následujících požadavků:

  • odborné znalosti v rozsahu magisterského studia geografie se zaměřením na jeden ze tří výše uvedených oborů DSP Geografie
  • písemný anglický elaborát o předpokládaných cílech, metodách a výsledcích doktorské disertační práce v rozsahu 1-2 stran a ústní prezentace této tematiky v anglickém jazyce
  • předložení diplomové práce, popř. odborných publikací
  • vedení části nebo celé zkoušky v anglickém jazyce

Oborová rada studijního programu

Vnitřní řád činnosti oborových komisí a oborové rady geografie

Oborové komise Fyzické geografie, Regionální geografie a regionálního rozvoje, Kartografie, geoinformatiky a DPZ mají v OR každá po třech zástupcích. S ohledem na to, že OR garantuje úroveň DSP, byla OR schválena následující struktura činností v návaznosti na část V, čl. 25 Studijního a zkušebního řádu MU:

  1. Přijímací zkoušky pro DSP: Na Geografickém ústavu budou působit podle potřeby 1-2 přijímací komise, složené z členů OR a OK. OR schvaluje témata disertačních prací.
  2. OR navrhuje jmenování školitelů v DSP a jejich odvolání (na základě návrhu z OK).
  3. OR navrhuje děkanovi předsedu a členy komise pro státní doktorskou zkoušku (na základě návrhu z OK).
  4. OR navrhuje děkanovi předsedu, členy komise a oponenty pro obhajobu disertační práce (na základě návrhu z OK).
  5. Státní doktorské zkouška probíhá jako první, obhajoba disertační práce jako druhá, podle potřeby i v jednom dni. Okruh témat ke státní doktorské zkoušce je připravený a inovovaný průběžně OK.
  6. OR bere na vědomí hodnocení průběhu a plnění studijních povinností studentů s DSP na základě informace předsedy OK.
  7. OK a školitelé jsou zodpovědní za studijní program studentů v částech A, B a za program a průběh těchto přednáškových kursů. Minimálně 3 předměty v 1. ročníku a 2 předměty v 2. ročníku DSP jsou ukončeny zkouškou.
  8. Připomínky k činnosti OR, OK a průběhu DSP Geografie lze průběžně zasílat předsedovi nebo členům OR.

Obory

Doktorské studium v oborech

  • Fyzická geografie

    Charakteristika oboru

    Obor fyzická geografie se orientuje na celostní a složkové chápání procesů a jevů, odehrávajících se v krajinné sféře Země, se zohledněním jejich časového a prostorového aspektu a interakce s působením člověka a jeho aktivit. Jde jednak o analýzu stávajícího stavu fyzickogeografické sféry s pochopením příčinných souvislostí a mechanismů fungování, jednak o studium časového vývoje se zřetelem na prognózu budoucího vývoje s cílem formulace alternativních scénářů vývoje s hodnocením dopadů na člověka a z pohledu principu trvalé udržitelnosti. Obor fyzická geografie v sobě zahrnuje studium procesů a jevů odehrávajících se v jednotlivých geosférách (geomorfologie, klimatologie, hydrologie, biogeografie, pedogegografie) i na úrovni syntetického spojení do krajinných ekosystémů. Důležitou součástí oboru je aplikovaná fyzická geografie, řešící nejen otázky dopadů fyzicko-geografických charakteristik na člověka a jeho aktivity, ale i ve smyslu hodnocení možných impaktů, zejména se zřetelem na proces globálního oteplování a jeho projevy v kulturní krajině. Obor zároveň zahrnuje veškeré techniky a metody získávání fyzicko-geografických dat a metody a technologie jejich moderního zpracování (aplikace geografických informačních systémů, moderní statistické metody, geostatistika), terénní průzkum a výzkum v návaznosti na územní plánování, regionální rozvoj.

    Cíle studia

    Cílem studia je prohloubit a dále rozvinout teoretické poznatky, geografické myšlení, návyky a dovednosti získané v magisterském studiu, a to jak z pohledu fyzickogeografické sféry jako celku, tak i jednotlivých složek. Zvláště hluboké poznatky by měl student získat v předmětu své specializace dané tématem doktorské disertační práce. Studium je vedeno se zřetelem na akcentování samostatnosti studenta a směřuje k pěstování schopností orientovaných na výběr aktuálního vědeckého tématu, specifikování výzkumných problémů, výběr a hodnocení podkladových dat, výběr, ověřování a rozvíjení metodik řešení, včetně vývoje nových metod. Zvláštní důraz je kladen na interpretaci získaných výsledků, jejich hodnocení v širších souvislostech a další prognozování vývoje procesů a jevů v krajinné sféře Země se zohledněném časoprostorové dimenze. Významné je chápání vlivu člověka a lidské činnosti na procesy ve fyzickogeografické sféře jako celku i v jejích jednotlivých částech, stejně jako studium jejich impaktů na člověka a lidskou společnost (aplikovaná fyzická geografie). Hlavním cílem studia je tak připravit jeho absolventa na samostatnou vědeckou práci při řešení vědeckých problémů v oblasti fyzické geografie, a to jak na teoretické, tak i praktické úrovni, a naučit ho komunikovat s ostatními specialisty studujícími různé aspekty přírodního prostředí tak, aby hrál i významnou roli v oblasti koordinace a syntézy výsledků při řešení multidisciplinárních problémů, tj. v týmové práci.

    Profil absolventa a uplatnění

    Student získává hluboké teoretické a praktické poznatky, dovednosti a kompetence, které mu umožňují adekvátně formulovat a řešit vědecké problémy týkající se studia procesů a jevů v krajinné sféře Země, a to jak z pohledu jednotlivých fyzickogeografických složek, tak v celostním pohledu na systém fyzickogeografické sféry Země. Ovládá široké spektrum metod fyzickogeografického výzkumu, vícerozměrných statistických metod, GIS a metod dálkové detekce, stejně jako vlastní práce v terénu. Má přehled o stavu řešené tématiky v ČR a v zahraničí, zejména pak v oblasti své specializace dané tématem doktorské disertační práce. Je schopen komunikovat se speciality dalších vědních oborů zabývajících se krajinnou sférou Země, kde má předpoklady plnit vůdčí roli při formulaci, provádění a zpracování projektů díky komplexnímu chápání procesů a jevů odehrávajících se v ní. Je připraven pro další samostatnou vědeckou práci v oblasti fyzické geografie i jednotlivých složek (reliéf, klima, vodstvo, biota, půdy), stejně jako krajinné ekologie, kde může uplatnit zejména svoji hlubokou teoretickou přípravu. Vedle toho je dobře připraven pro řešení praktických problémů v oblasti aplikované fyzické geografie. Jeho široký základ a přehled o krajinné sféře jako celku mu umožní přizpůsobovat se při řešení výzkumných témat měnícím se potřebám praxe. Absolvent DSP fyzické geografie tak má požadované předpoklady k uplatnění v základním výzkumu na ústavech Akademie věd ČR, stejně jako v pedagogickém a vědeckém působení na vysokých školách. Při řešení praktických úloh má absolvent dobré předpoklady pro práci v resortních ústavech, výzkumných a projektových firmách, příp. v podnikatelské činnosti.

    Oborová komise Fyzické geografie

    Aktuální složení oborové komise Fyzické geografie (na stránkách sci.muni.cz)

    Školitelé

    Aktuální seznam školitelů pro Fyzickou geografii (na stránkách sci.muni.cz)

    Obsah a rozsah státní doktorské zkoušky z Fyzické geografie

    Student u státní doktorské zkoušky prokazuje, že zvládl do hloubky problematiku fyzické geografie, včetně odpovídajících technik a dovednosti. Cílem je prověřit jak znalostní úroveň, tak schopnosti aktivního řešení problému, včetně jejich komplexního chápání a aplikace odpovídajících metod analýzy a syntézy.

    Vlastní ústní zkouška zahrnuje zkušební okruhy ze tří oblastí:

    1. Obecná fyzická geografie (složky, procesy, jevy, celostní chápání fyzickogeografické sféry)
    2. Metody fyzickogeografického výzkumu (získávání a hodnocení dat, metody jejich zpracování)
    3. Předmět, z něhož je předkládána disertační práce (metodologie, poznatky, regionální aspekty, perspektivy, scénáře, impakty)

    Studijní plán DSP Fyzická geografie

    Aktuální doporučený indivuduální studijní plán DSP Fyzická geografie (na stránkách sci.muni.cz)

    Témata disertačních prací

    Obhájené disertační práce

    Řešené disertační práce z fyzické geografie
  • Kartografie, geoinformatika a dálkový průzkum Země

    Charakteristika oboru

    Kartografie a geoinformatika je zaměřena na studium různých aspektů analogového a digitálního znázorňování povrchu Země a všech jevů probíhajících ve fyzickogeografické a socioekonomické sféře Země. Orientuje se jednak na tradiční složkové chápání kartografie, jednak na komplexní řešení problémů v rámci geografických informačních systémů (GIS) a dálkového průzkumu Země (DPZ) za pomoci nejmodernějšího programového a počítačového vybavení. Doktorandi jsou vedeni k chápání a teoretickému i praktickému využívání kartografické vizualizace pro kartografické modelování zobrazovaných jevů. Přitom je velká pozornost kladena na otázky kvality dat a schopnost kritického výběru dat z různých zdrojů pro rozmanité uživatele podle jejich potřeb. Při studiu je pozornost věnována adaptabilní elektronické kartografii, kartografické generalizaci v digitálním prostředí, tvorbě a využívání národních prostorových datových infrastruktur a evropských a globálních prostorových datových projektů, jakými jsou Global Map, GSDI, Digital Earth a Geografická databáze OSN. Doktorandi se dále seznamují s webovou kartografií a telekartografií. Kromě obsahových a technologických aspektů je pozornost věnována i legislativním a bezpečnostním aspektům prostorových dat. V návaznosti na základní dokumeny ČR a EU v oblasti informační politiky a vytváření informační společnosti se studenti věnují i uplatňování geografických informací v rámci portálů veřejné správy a samosprávy, jakož i portálů soukromých, resp. studijních.

    Cíle studia

    Cílem studia je prohloubení znalostí a další specializace v oblasti geoinformatiky a digitální kartografie. Student se seznámí s aktuálními trendy v oblasti zpracování geodat, tvorbou, zpracováním, interpretací a využitím GIS, analytické a webové a adaptibilní elektronické kartografie a telekartografie. Dále se doktorandi seznámí s otázkami správného výběru dat pro řešení úloh z různých datových zdrojů, naučí se stanovovat a hodnotit kvalitu dat podle standardních kritérií, pracovat s metadaty a metainformacemi, přihlížet k legislativním aspektům a autorským právům souvisejícím s tvorbou nových a zpracováním stávajících dat a informací. Absolvent je dále schopen analyzovat, spoluřešit a rozhodovat o kartografické interpretaci jevů z dalších geografických i negeografických disciplín zabývajících se prostorovými daty, informacemi a znalostmi, zejména pak s využitím metod kartografického modelování a vizualizace. Hlavním cílem studia je pak připravit absolventy na samostatnou vědeckou práci při řešení vědeckých problémů v oblasti kartografie, geoinformatiky a DPZ, a to jak na teoretické, tak praktické úrovni, a to tak, aby byli schopni zapojení i do řešení multidisciplinárních problémů. Součástí studia je i účast na mezinárodních projektech, na jejichž řešení se kartografové podílejí.

    Profil absolventa a uplatnění

    Student získává hluboké teoretické a praktické poznatky, pracovní návyky a dovednosti, které mu umožňují adekvátně formulovat a řešit vědecké problémy týkající se studia procesů a jevů v krajinné sféře Země z pohledu jednotlivých složek trvale udržitelného rozvoje, tj. ekologických, ekonomických, sociálních, technologických, kulturních a etických. Doktorand zvládá široké spektrum metod geoinformatiky, analytické, webové a adaptabilní elektronické kartografie, telekartografie a DPZ, zejména metody kartografické generalizace, kartografické vizualizace, metody analýzy, zpracování a interpretace dat a informací DPZ. Přitom se opírá o znalost historických map, analogových a digitálních (zejména tématických) mapových děl a atlasů. Absolvent je také schopen vstupovat, spolupracovat a doplňovat data a informace do českých, evropských, resp. globálních prostorových datových projektů. Je schopen tvůrčím způsobem reagovat na požadavky využití geografických informací pro potřeby informační/znalostní společnosti, zejména pak při tvorbě národní geografické informační infrastruktury ČR a portálů veřejné správy a samosprávy. Znalost analytické a webové kartografie, jakož i využití IS pro zpracování vědeckých i praktických úkolů, schopnost integrace geografických dat, jejich analýzy a interpretace dává absolventovi dobrou možnost uplatnění jak na výzkumných pracovištích vysokých škol či akademie věd, tak i v aplikovaném výzkumu pro širokou škálu institucí a pracovišť zpracovávajících prostorové informace (katastrální a krajské úřady, vládní úřady, ekologicky a ekonomicky zaměřená pracoviště, aj.) a v široké podnikatelské činnosti.

    Oborová komise Kartografie, geoinformatika a DPZ

    Aktuální složení oborové komise Kartografie, geoinformatika a DPZ (na stránkách sci.muni.cz)

    Školitelé

    Aktuální seznam školitelů pro Kartografii, geoinformatiku a DPZ (na stránkách sci.muni.cz)

    Obsah a rozsah státní doktorské zkoušky z Kartografie, geoinformatiky a DPZ

    Student u státní doktorské zkoušky prokazuje, že zvládl do hloubky problematiku kartografie, geoinformatiky a DPZ, včetně odpovídajících technik a dovedností. Cílem je prověřit jak znalostní úroveň, tak schopnosti aktivního řešení problému, včetně jejich komplexního chápání a aplikace odpovídajících metod analýzy a syntézy. Vlastní ústní zkouška zahrnuje zkušební okruhy z oblastí:

    1. Prostorová data pro kartografii a geoinformatiku: analýza, zpracování, legislativní aspekty
    2. Metody kartografické generalizace, modelování, vizualizace a interpretace
    3. Integrace dat z digitálních a analogových zdrojů, zejména DPZ a PS
    4. Prostorové datové projekty: ČR, EU a Evropa, globální měřítko

    Studijní plán DSP Kartografie, geoinformatika a DPZ

    Aktuální doporučený individuální studijní plán DSP Kartografie, geoinformatika a DPZ (na stránkách sci.muni.cz)

    Témata disertačních prací

    Obhájené disertační práce

    Řešené disertační práce z kartografie, geoinformatiky a DPZ

  • Regionální geografie a regionální rozvoj

    Charakteristika oboru

    Obor Regionální geografie a regionální rozvoj poskytuje všestranný pohled na strukturu regionu různé hierarchické úrovně a jejich dominující či citlivé sociální, ekonomické a enviromentální charakteristiky. Přispívá k hlubšímu poznání vzájemné podmíněnosti nejen řady sociálně-geografických, ale i fyzickogeografických jevů a procesů v konkrétních regionech. Obor je směrován na hlubší studium problematiky regionálního rozvoje v České republice, pro které přináší i srovnávací materiál z vyspělých i tranzitivních ekonomik. Obor studuje také problematiku regionálního rozvoje v různých zeměpisných oblastech světa.

    Cíle studia

    Cílem studia je prohloubit a dále rozvinout teoretické poznatky, návyky a dovednosti získané v magisterském studiu regionální geografie a regionální rozvoj. Zvláště hluboké poznatky by měl student získat v předmětech své specializace dané tématem doktorské disertační práce. Studium je vedeno se zřetelem na akcentování samostatnosti studenta a směřuje k pěstování schopností orientovaných na výběr aktuálních vědeckých témat, specifikování výzkumných problémů, výběr a hodnocení potřebných informací, výběr, ověřování a rozvíjení metodik řešení, včetně vývoje nových metod. Zvláštní důraz je kladen na interpretaci získaných výsledků, jejich hodnocení v širších souvislostech a další prognozování procesů a jevů ovlivňujících regionální rozvoj se zohledněním časoprostorové dimenze. Hlavním cílem studia je připravit absolventa na vědecké bádání a samostatnou tvůrčí činnost v oblasti výzkumu zaměřeného na problematiku rozvoje regionů. V průběhu studia by se měl absolvent naučit komunikovat také s ostatními specialisty, kteří se zabývají touto problematikou (např. urbanisté, ekonomové, sociologové apod.) tak, aby hrál významnou roli také v oblasti koordinace a syntézy výsledků při řešení multidisciplinárních otázek regionálního rozvoje.

    Profil absolventa a uplatnění

    Zvládnutí hlubokých teoretických a praktických poznatků z oboru regionální geografie a regionální rozvoj. Zvládnutí širokého spektra metod regionálně geografického výzkumu, včetně vícerozměrných statistických metod. Samostatné zvládnutí přípravy a vyhodnocení složitějších anketárních šetření. Pochopení vzájemných souvislostí a podmíněností studovaných regionálně geografických jevů a procesů, posouzení míry relevance jednotlivých jevů pro možný rozvoj daného území. Schopnost predikce rozvoje regionů. Schopnost komparativní analýzy regionů v ČR a ve světě. Schopnost tvorby strategických dokumentů jak české, tak evropské regionální politiky (strategie, operační plány, programy rozvoje). Schopnost tvorby konkrétních rozvojových programů pro venkovské obce, města a regiony různé hierarchické úrovně. Absolvent DSP regionální geografie a regionální rozvoj má velmi dobré předpoklady uplatnit se v základním výzkumu na některých ústavech Akademie věd ČR (především Ústav geoniky) nebo na vysokých školách. Při řešení praktických úloh má absolvent dobré předpoklady pro práci na resortních ústavech (Ústav územního rozvoje, Výzkumný ústav práce a sociálních věcí), regionálních rozvojových agenturách, odborech regionálního rozvoje nebo odborech životního prostředí na krajských a městských úřadech a také útvarech rozvoje jednotlivých měst. Absolventi najdou uplatnění i v soukromých regionálních poradenských firmách.

    Oborová komise Regionální geografie a regionální rozvoj

    Aktuální složení oborové komise Regionální geografie a regionální rozvoj (na stránkách sci.muni.cz)

    Školitelé

    Aktuální seznam školitelů pro Regionální geografii a regionální rozvoj (na stránkách sci.muni.cz)

    Obsah a rozsah státní doktorské zkoušky z Regionální geografie a regionálního rozvoje

    • Student musí prokázat, že zvládl širší problematiku regionální geografie včetně odpovídajících technik a dovedností. Prověřována je jak znalostní úroveň, tak schopnosti aktivního řešení dílčích problémů včetně odpovídajících metod regionálně geografické analýzy a syntézy.

    • Vlastní ústní zkouška probíhá ve čtyřech tématických okruzích:

      • Povinné okruhy: regionální politika a regionální rozvoj, metody regionálně geografického výzkumu

      • Volitelné okruhy (student si vybírá 2 okruhy): obecná fyzická geografie, obecná humánní geografie, regionální geografie ČR, regionální geografie světa, krajinná ekologie, demografie

    Studilní plán DSP Regionální geografie a regionální rozvoj

    Aktuální doporučený individuální studijní plán DSP Regionální geografie a regionální rozvoj

    Témata disertačních prací

    Obhájené disertační práce

    Řešené disertační práce z regionální geografie a regionálního rozvoje

Průběh a ukončení studia

Cílem DSP je splnit základní výukové povinnosti podle Studijního plánu zpracovaného školitelem, složit státní doktorskou zkoušku a předložit k obhajobě doktorskou disertační práci, zpracovanou pod vedením školitele. Základní výukové povinnosti bez ohledu na obor studia jsou rozvrženy do prvních třech ročníků v následujícím členění:

  • Část A: zahrnuje povinné předměty podle zvoleného oboru studia, stanovené oborovou radou/komisí, zakončené obvykle zkouškou (viz dále).
  • Část B: zahrnuje výběrové předměty, doporučené studentovi školitelem s cílem rozšíření potřebných znalostí s ohledem na DSP a téma disertační práce.
  • Část C: zahrnuje aktivní účast studentů na oborových geografických/kartografických  seminářích.
  • Část D: zahrnuje pomoc studentů ve výuce podle požadavků Geografického ústavu. Za adekvátní plnění výukových povinností v kombinované formě studia odpovídá předseda příslušné OK na základě návrhu studijního programu vypracovaného školitelem.
  • Část E: vypracování tezí disertační práce. Teze obsahují především přehled řešené problematiky na základě rešerše domácí a zahraniční literatury včetně metod zpracování tématiky doktorské disertační práce. Předkládají se v podobě písemného elaborátu školiteli.
  • Část F: referát na mezinárodním odborném fóru v anglickém jazyce. Jde o aktivní přednesení příspěvku na mezinárodní konferenci v anglickém jazyce alespoň jednou během studia.

Státní doktorská zkouška

Státní doktorská zkouška předchází obhajobě doktorské disertační práce (lze je konat v jednom dni).
Přihlášku k ní (viz Přihláška ke státní doktorské zkoušce) a další náležitosti s ní spojené stanoví čl. 17 Studijního a zkušebního řádu. Její bližší vymezení je specifikováno u jednotlivých oborů DSP.

Disertační práce a její obhajoba

O disertační práci a její obhajobě pojednávají čl. 18 a 19 Studijního a zkušebního řádu. Vlastní zpracování se řídí Pokyny pro vypracování disertační práce na PřF MU.

Předpokladem pro zahájení řízení (viz Přihláška k obhajobě disertační práce) v souvislosti s obhajobou doktorské disertační práce je publikační činnost studenta podle alternativy A či B:

  • A: jedna publikace části práce nebo celé práce v zahraničním recenzovaném časopise (mimo Slovensko)
  • B: dvě publikace části práce nebo celé práce v časopisech Geografie (Sborník České geografické společnosti, Praha) a Geografický časopis (Bratislava)

Změna časopisů uvedených v bodě B za jiné recenzované časopisy v České nebo Slovenské republice je možná jen na základě individuální žádosti studenta adresované OR.

Pro zahájení řízení stačí potvrzení z redakce příslušného časopisu, že článek byl po recenzním řízení přijat do tisku.

  • Přijímací řízení