Globální a regionální modelové simulace klimatu ve střední Evropě v 18.-20. století v porovnání s pozorovaným a rekonstruovaným klimatem

Název projektu: 209/11/0956 Globální a regionální modelové simulace klimatu ve střední Evropě v 18.–20. století v porovnání s pozorovaným a rekonstruovaným klimatem

Poskytovatel: Grantová agentura České republiky

Období řešení: 2011–2015

Řešitel: Prof. RNDr. Rudolf Brázdil, DrSc. (Geografický ústav PřF MU, Brno)

Spoluřešitelé: RNDr. Aleš Farda, Ph.D. (ČHMÚ Praha), Mgr. Jiří Mikšovský, Ph.D. (Katedra meteorologie a ochrany prostředí MFF UK, Praha)

Spolupracovníci: Prof. RNDr. Petr Dobrovolný, CSc. (Geografický ústav PřF MU, Brno), RNDr. Eva Holtanová, Ph.D. (ČHMÚ Praha),
Mgr. Petr Kolář
(Geografický ústav PřF MU, Brno), RNDr. Petr Pišoft, Ph.D. (Katedra meteorologie a ochrany prostředí MFF UK, Praha), Mgr. Petr Skalák (ČHMÚ Praha), Mgr. Petr Štěpánek, Ph.D. (ČHMÚ Brno)

Cíle projektu:

Stěžejními částmi projektu jsou časové integrace globálních (GCM) a regionálních (RCM) klimatických modelů a jejich porovnání s teplotními a srážkovými řadami rekonstruovanými za pomoci instrumentálních měření, dokumentárních údajů a přírodních proxy dat v prostorovém měřítku střední Evropy v průběhu 18.–20. století.

Ke splnění cílů projektu se řešení zaměří na následující dílčí skupiny problemů:

  • jak spolehlivá může být rekonstrukce klimatu 18.–19. století za pomoci existujících instrumentálních měření a proxy dat?
  • může srovnání modelových simulací historického klimatu a rekonstruovaných časových řad z naměřených a pozorovaných údajů napomoci ke zdokonalení modelů? V případě kladné odpovědi, v jakých aspektech a v jakém rozsahu?
  • do jaké míry jsou RCM a GCM schopné postihnout časovou a prostorovou variabilitu hydrometeorologických extrémů?
  • do jaké míry je možné využít soubor modelových simulací k doplnění chybějících hodnot v rámci časových řad přírodních proxy a dokumentárních dat?
  • jak vysoká je schopnost GCM a RCM vystihnout nízko- a vysoko-frekvenční variabilitu středoevropských teplotních a srážkových řad?
  • existují rozdíly v projevech přírodních a antropogenních klimatických faktorů na základě výstupů klimatických modelů a na základě rekonstruovaných a naměřených dat (teplota vzduchu, srážky)? Pokud ano, v jakých aspektech a v jakém rozsahu?