Vybrané studentské práce

Studentské práce byly vybrány na základě doporučení školitele.

Staré náhony a jejich funkce v krajině v minulosti a v současnosti, bakalářská práce

Bc. Eva Svobodová, 2016, obor Geografie, školitel prof. RNDr. Petr Dobrovolný, CSc.

Tato bakalářská práce se zabývá inventarizací a hydrografickou analýzou vodních náhonů v povodí Javorky a v části povodí Cidliny. Cílem bylo analyzovat jejich vliv na krajinu a společnost v současnosti a v minulosti. Studováno bylo devět náhonů současně protékaných a dva se suchým korytem. U každého zkoumaného náhonu bylo detailně popsáno jeho prostorové vymezení, průběh, historický vývoj a vliv na vodní režim při extrémních hodnotách hladiny vody. V diskuzi byly shrnuty společné znaky studovaných náhonů a provedeno porovnání zjištěných skutečností s výsledky autorů, kteří se zabývali obdobným tématem.

     



Geografická analýza výsledků parlamentních voleb na Slovensku
, bakalářská práce

Bc. Dominik Kevický, 2016, obor Geografie, školitel RNDr. Petr Daněk, Ph.D.

Cílem práce byla identifikace faktorů, které podmiňují úspěch nebo neúspěch politických stran ve volbách do Národní rady Slovenské republiky. Předmětem analýzy byly politické strany, které kandidovaly ve volbách v roce 2012 nebo 2016 a získaly alespoň 4 % platných hlasů. Faktory, které mohou potenciálně ovlivňovat regionální rozdíly ve volebních výsledcích, byly reprezentovány devatenácti proměnnými, vyjadřujícími socioekonomickou a sociokulturní strukturu obyvatelstva v regionech a jejich sídelní strukturu. Hlavní analytickou technikou byla vícenásobná regresní analýza. Inovativním přístupem práce bylo použití funkčních městských regionů jako základních prostorových jednotek analýzy, namísto obvyklejších okresů. Výsledky ukázaly, že hlavními faktory, které ovlivňují regionální rozdíly v úspěšnosti politických stran, je národnostní struktura (především podíl obyvatel maďarské národnosti), religiozita (podíl katolíků), stupeň urbanizace a míra nezaměstnanosti.

    



Analýza dlouhodobých změn erytemového UV slunečního záření naměřeného na SOO Hradec Králové
, diplomová práce

Mgr. Klára Čížková, 2016, obor Fyzická geografie, školitel doc. Mgr. Kamil Láska, Ph.D.

Cílem diplomové práce byla rekonstrukce a analýza časové řady erytémového ultrafialového (UV) slunečního záření z Hradce Králové za období 1964–2013. Řada byla rekonstruována na základě naměřených hodnot celkového ozonu, globálního záření, atmosférických aerosolů a odrazivosti zemského povrchu s využitím modelu libRadtran a empirických vztahů. Analyzovaná řada prokázala, že ve studovaném období dávky erytémového UV záření statisticky významně vzrostly, a to zejména v jarním a letním období. V dlouhodobém měřítku měl na nárůst dávek erytémového UV záření vliv pokles celkového ozonu, jehož vliv byl nejvýraznější v 80. a 90. letech 20. století. Krátkodobá variabilita byla způsobena zejména změnami zenitové vzdálenosti Slunce a množství oblačnosti. V průběhu období narůstal i počet dnů s vysokou denní dávkou erytémového UV záření, které byly vysvětleny nízkým množstvím ozonu v atmosféře, malým množstvím oblačnosti a v zimním období i zvýšenou odrazivostí povrchu. Výsledky práce pomohly zpřesnit informace o variabilitě erytémového UV záření i vlivu jednotlivých faktorů v prostoru střední Evropy.

       



Využití crowdsourcingu pro sběr a aktualizaci dat v oblasti fyzické geografie
, bakalářská práce

Bc. Martin Musil, 2016, obor Aplikovaná geografie a geoinformatika, školitel doc. RNDr. Petr Kubíček, CSc.

Předložená bakalářská práce se zabývá problematikou dobrovolně sbíraných dat a jejich využitím ve fyzické geografii, zejména pak se zaměřením na oblast biogeografie. Navrhuje rozšíření aplikace BioLog, která slouží k mapování organismů v České republice. V současné době aplikace BioLog využívá metod necíleného monitoringu a navrhované rozšíření zapracovává do systému aplikace také možnosti monitoringu cíleného. Práce dále shrnuje přednosti a zápory sběru dat širokou veřejností (tzv. crowdsourcing) a zohledňuje jeho přínosy při samotném návrhu rozšíření.

      



Meteorologické záznamy Františka Jana Vaváka z Milčic v období 1770–1816
, bakalářská práce

Bc. Vojtěch Umlauf, 2016, obor Geografie, školitel prof. RNDr. Rudolf Brázdil, DrSc.

Bakalářská práce analyzuje teplotní a srážkové poměry středočeské obce Milčice v období 1770–1816 na základě záznamů o počasí a příbuzných jevech v Pamětech sedláka a rychtáře Františka Jana Vaváka (1741–1816), vydaných edičně v letech 1907–1938 a 2009. Klimatologická analýza se opírá o rozbor podrobných a shrnujících zápisů o počasí se zřetelem na použitou terminologii (teplota vzduchu, srážky, oblačnost atd.) sdruženou do tzv. indikátorů teplotních a srážkových poměrů, dále na proměnlivé množství záznamů a kontextuální informace. Vlastní zpracování vychází z interpretace měsíčních (sedmistupňová škála od –3 do 3) a sezonních (škála od – 9 do 9) teplotních a srážkových indexů z analyzovaných Vavákových zápisů. Vedle nich je použit také složený index daný součtem absolutních hodnot sezonních teplotních a srážkových indexů. Klimatologická analýza je doplněna poznatky o zjištěných povětrnostních singularitách. Interpretované měsíční a sezonní teplotní a srážkové indexy jsou z důvodu verifikace porovnány s indexy odvozenými z přístrojových měření na stanici Praha-Klementinum v období 1775–1816 pro teplotu vzduchu a v období 1804–1816 pro srážky. Zjištěné rozdíly souvisejí především s kvalitou a hustotou Vavákových záznamů a jejich subjektivní interpretací. Předložená práce je příspěvkem k poznání klimatu českých zemí na přelomu 18. a 19. století na základě využití dokumentárních pramenů.

         



Vliv zrnitosti na sedimentárně-geologické vlastnosti glacifluviálních sedimentů: příkladová studie z lokality Kolnovice
, bakalářská práce

Bc. Zuzana Bušíková, 2016, obor Aplikovaná geografie a geoinformatika, školitel doc. Mgr. Daniel Nývlt, Ph.D.

Bakalářská práce se zabývá výzkumem kvartérních glacifluviálních sedimentů v pískovně Kolnovice, která představuje glacifluviální výplavovou plošinu. V teoretické části je popsané období kvartéru, paleografie a stratigrafie kontinentálního zalednění a rozdělení ledovcových sedimentů. V další části předložená práce podává informace o samotné lokalitě pískovny, její geomorfologické a geologické poměry. Podrobněji se věnuje petrologickému složení sedimentů této lokality, která je obohacená o ledovcové souvky. Dále popisuje metodiku práce, která zahrnuje zrnitostní a valounovou analýzu. V rámci druhé jmenované jde o petrologický rozbor, tvarovou analýzu, analýzu zaoblení a kovarianční analýzu. Ve výsledcích jsou porovnávané jednotlivé provenienční a petrologické skupiny ve studovaných zrnitostních frakcích, kde byla zjištěna dominance místních hornin. Z tvarů a zaoblení klastů vyplývá, že sedimenty pískovny jsou tvořeny směsí starších aluviálních, fluviálních a případně koluviálních uloženin. Tyto byly následně erodovány ledovcem a při deglaciaci zapojeny do glacifluviálních procesů.

         



Produkce a zpracování potravin na okrese Brno-venkov
, diplomová práce

Mgr. Ondřej Krejčí, 2016, obor Sociální geografie a regionální rozvoj, školitel doc. RNDr. Antonín Věžník, CSc.

Diplomová práce má za cíl analyzovat produkci potravin v okrese Brno-venkov a to jak v zemědělském, tak i v průmyslovém sektoru. Velký důraz je kladen na dodavatelsko-odběratelské vztahy jednotlivých zkoumaných subjektů přímo v regionu a nejbližším okolí. Cílem je zjištění vlivu podniků na region, popřípadě na nejbližší okolí. Data pro práci byla získána především vlastním terénním výzkumem. Část práce se zaměřuje také na sledování alternativních potravinových sítí ve městě Kuřim. Výsledky obou forem šíření potravin jsou v závěru porovnány.

  



Výzkum a vývoj webové aplikace pro vizualizaci viditelnosti
, diplomová práce

Mgr. Bc. Martin Peňák, 2017, obor Geografická kartografie a geoinformatika, školitel doc. RNDr. Tomáš Řezník, Ph.D.

Tato práce se zabývá analýzami viditelnosti a jejich vizualizací ve webovém prostředí. Na začátku je popsán současný stav v této oblasti, přehled základních, rozšířených i alternativních typů analýz a jejich využití. Následně je objasněn princip fungování algoritmu pro výpočet viditelnosti. Další část práce porovnává podporu analýz, jejich možných parametrů a výsledků v komerčních i otevřených GIS softwarech. Nakonec se zaměřuje na vývoj vlastního prototypu webové aplikace zobrazující výsledky analýz nad 2D a 3D mapou.

 



Hydromorfologický průzkum a hodnocení vybraných úseků v povodí Moravy v kontextu povodňových událostí
, diplomová práce

Mgr. Adam Valík, 2016,obor Fyzická geografie, školitel Mgr. Monika Šulc Michalková, Ph.D. et Ph.D.

Tato diplomová práce je zaměřená na hydromorfologické hodnocení ekologického stavu vodních toků. Její součástí je stručná rešerše studií zabývajících se touto problematikou i praktická část, jejímž cílem je provést toto hodnocení ve vybraných úsecích vodního toku Jihlava. Ke splnění tohoto záměru byly vybrány 2 metodiky lišící se technikou provádění terénního průzkumu i výsledného hodnocení a to britská River Habitat Survey a americká Stream Visual Assessment Protocol.  Práce se také věnuje otázce dalšího využití získaných dat, např. pro účely navrhování revitalizačních opatření či studia povodňových událostí.

     



Nástroje GIS pro účely zpracování digitálních fotografií
, bakalářská práce

Bc. Eliška Trnková, 2015, obor Geografická kartografie a geoinformatika, školitel Mgr. Bc. Zdeněk Stachoň, Ph.D.

Tato bakalářská práce se zaměřuje na analýzu nástrojů GIS umožňujících zpracování digitálních fotografií pořízených běžnými neměřickými fotoaparáty. Práce se věnuje jednotlivým fázím zpracování obrazu a jejich teoretickým základům. Součástí práce je hodnocení dostupných nástrojů pro zpracování digitálních fotografií v komerčních a nekomerčních GIS softwarech a jejich vzájemné porovnání. Praktická část, při níž je prováděno generování 3D modelů pouze na základě digitálních fotografií, je realizována v softwaru Agisoft PhotoScan Professional 1.1.3.2018. Modelovány jsou dva objekty různé velikosti a sesuv v poli u obce Nebovidy. U výsledných modelů jsou zjišťovány možnosti jejich dalšího zpracování v GIS softwarech.

       



Dopady útlumu těžby černého uhlí na Ostravsko
, bakalářská práce

Bc. Tereza Sosnovcová, 2016, obor Geografie, školitel RNDr. Ondřej Šerý, Ph.D.

Předmětem bakalářské práce je identifikace dopadů těžby černého uhlí na příkladu Ostravska. Teoretická část je věnovaná dopadům útlumu těžby na rozvoj regionu. Další část práce srovnává proces útlumu těžby s útlumem ve Velké Británii, Polsku a bývalé Německé demokratické republice. Zbylá část se zabývá charakteristikou vybraného regionu a rolí společnosti OKD v rámci regionálního rozvoje. Důležitou část práce tvoří samotná identifikace dopadů na Ostravsku v oblasti trhu práce.

     



Terénní projektová výuka v českokrumlovském regionu
, diplomová práce

Mgr. Barbora Barešová, 2016, obor Učitelství geografie a kartografie pro střední školy, školitelRNDr. Vladimír Herber, CSc.

Diplomová práce se věnuje využití projektové terénní výuky v geografickém gymnaziálním vzdělávání. Práce je rozdělena na teoretickou a praktickou část. V rámci části teoretické jsou obecně charakterizovány obě výukové metody – projektové výuka i výuka v terénu, kdy jsou představeny jejich klady, rizika a specifika v geografickém vzdělávání. V praktické části jsou vypracovány čtyři projekty s metodickými podklady a pracovními listy. Projekty jsou lokalizovány do českokrumlovského regionu a zaměřují se na formování současné krajiny a antropogenní vlivy, které krajinu v průběhu historického vývoje ovlivňovaly. Část jednoho z projektů byla realizována s žáky českokrumlovského gymnázia a součástí diplomové práce je také zpracovaná zpětná vazba od žáků i vyučujících.

          



Komparace vybraných lokalit balvanových proudů v NP Podyjí na základě tvrdoměrných měření Schmidtovým kladívkem
, bakalářská práce

Bc. Lukáš Patrnčiak, 2016, obor Geografie, školitelRNDr. Zdeněk Máčka, Ph.D.

V práci je předkládán výzkum kamenitých akumulacií v NP Podyjí pomocí Schmidtova kladívka. Jeho použitím se zkoumala pevnost zvětralinové kůry balvanů a byli interpretovány zjištěné rozdíly. Součástí je taktéž zhodnocení velikosti klastů v akumulacích a jejich tvarů.

         



Možnosti sběru dat pro GIS pomocí mobilních prostředků
, bakalářská práce

Bc. Jan Tajovský, 2016, obor Geografická kartografie a geoinformatika, školitel Ing. Kateřina Tajovská, Ph.D.

Bakalářská práce se zabývá hodnocením „smart“ zařízení a využitím jejich lokalizačních služeb, především z hlediska přesnosti zaměřených prvků. V rešeršní části byly srovnány parametry „smart“ přístrojů s vysoce přesnými příručními přístroji a v pilotním projektu byly vyzkoušeny v terénu. Cílem bylo odhalit, s jakou přesností je určována poloha, jaké možnosti dnešní hardware a software nabízí, a na jaké projekty je vhodné nejen „smart“ přístroje využít. Měření byla srovnávána na základě nejbližší vzdálenosti vertexu od referenčního prvku. Tyto rozdíly v poloze byly kvantifikovány, statisticky porovnány a vizualizovány. Výsledkem práce bylo zhodnocení přístrojů podle věrohodnosti lokalizace, srovnání možností, které dnes GNSS vytváří, a doporučení, jaký typ zařízení si v praxi vybrat. Pro jednoduché méně přesné mapování prostorově vzdálenějších bodů lze zvolit „smart“ přístroje, pro podrobný polohopis nebo pro velmi přesná měření geodetické GNSS přístroje.

       



Vnímání reliktní hranice na příkladu severní části česko-moravské zemské hranice
, diplomová práce

Mgr. Petr Marek, 2015, obor Sociální geografie a regionální rozvoj, školitel doc. RNDr. Milan Jeřábek, Ph.D.

Tato diplomová práce se zabývá vnímáním reliktní hranice na příkladu severní části česko-moravské zemské hranice, jež ztratila svoji původní funkci na sklonku roku 1948. Hlavním cílem bylo zjistit, zda tato hranice nadále přežívá v myslích místních lidí a zda ji případně tito lidé vnímají odlišně v závislosti na rozdílných charakteristikách (pohlaví, věk, nejvyšší dosažené vzdělání, národnost, délka trvalého pobytu v dané obci, poloha trvalého bydliště vzhledem ke zkoumané hranici). K posouzení percepce česko-moravské hranice posloužilo zejména dotazníkové šetření provedené ve 33 obcích na pomezí okresů Ústí nad Orlicí, Šumperk a Svitavy. Dalším úkolem diplomové práce bylo nastínit vývoj této reliktní hranice a zmapovat její současnou podobu v krajině. Práce se rovněž zabývá tím, jak česko-moravská hranice ovlivňuje socioekonomický vývoj přilehlého území dnes a jaký vliv by na něj mohla mít v budoucnu.